www.auracanis.cz

CANISTERAPIE - český výraz pro "terapii se psem"

Canisterapie není "další disciplínou kynologie" !!!

Canisterapie je jednou z metod rehabilitace, která slouží k podpoře psychosociálního zdraví lidí všech věkových kategorií, při níž se využívá vztahu mezi člověkem a psem.

Pes je výborným společníkem, ale také výchovným prostředkem pro klienta. Canisterapie dále přispívá k rozvoji jemné a hrubé motoriky, podněcuje verbální a neverbální komunikaci, orientaci v prostoru,zvyšuje motivaci podílet se na vlastním léčebném procesu, zlepšuje interakci klienta s ostatními klienty – ošetřovateli – rodiči atd. Canisterapie může být využita k nácviku koncentrace a zvýšení pozornosti, rozvoji sociálního cítění, zlepšení kvality života a v některých případech i snížení agresivity klienta.

Tak jako ostatní animoterapie i canisterapii lze rozdělit do čtyř základních skupin:

AAA - (Animal Assisted Activities - aktivity za pomoci zvířat - společenská činnost) přirozený kontakt člověka a psa zaměřený na zlepšení kvality života klienta nebo přirozený rozvoj jeho sociálních dovedností. Např. návštěvy v domovech pro seniory, dětské domovy.

AAT - (Animal Assisted Therapy - terapie za pomoci zvířat, terapie) cílený kontakt člověka a psa, zaměřený na zlepšení psychického nebo fyzického stavu klienta. Např. osoby s tělesným postižením, mentálním nebo kombinovaným postižením.

AAE - (Animal Assisted Education - vzdělávání za pomoci zvířat) pedagogové využívají pozitivní vliv psů na žáky se specifickými potřebami nebo jako součást zážitkové výuky.

AACR - (Animal Assisted Crisis Response - krizová intervence za pomoci zvířat) zkušební a kvalifikovaní canisterapeuté pomáhají odbourávat stres u obětí katastrof či násilí, a také záchranářů, kteří na nich pracují.

Jaký pes je vhodný na canisterapii?

Neexistuje žádná přesná definice canisterapeutického psa. Canisterapii mohou vykonávat psi jakéhokoliv plemene,i kříženci. Není důležitý vzhled nebo velikost. Je však třeba, aby výběr byl cílený, nikoliv náhoda. Mělo by jít o psa vyrovnaného, přátelského, neagresivního a ochotného ke kontaktu s lidmi. Pes by měl být ovladatelný nejen svým majitelem, ale i cizími lidmi.

Pokud se jedná o psa s PP, je zde určitá garance, že matka i otec splnili povinná minima pro chovnost , což znamená určitá jistota zdravotního stavu a především povahových vlastností. Nutný je samozřejmě výběr kvalitního chovatele. Z canisterapeutické praxe se potvrzuje, že při výběru je nutné hledat vhodného jedince a nelze s jistotou říci, že určité plemeno je jako celek nejvhodnější. Vhodnost nebo případnou nevhodnost můžeme na genetických vlohových vlastnostech pouze předpokládat.

Všechny tyto vlastnosti jsou testovány během canisterapeutických zkoušek. Tyto zkoušky, dvojici psovoda a psa, zkouší v různých situacích, které mohou v praxi nastat. Vylučuje se tak agresivita, nebo přílišná bázlivost psa.

Canisterapeutické zkoušky:

Smyslem canisterapeutických zkoušek není rozšiřovat škálu vyznamenání pro chovné psy, ale připravit dobrovolníky a jejich čtyřnohé pomocníky na pomoc lidem, kteří to potřebují.

U zkoušek se vždy sleduje jak pes na svého páníčka reaguje, jestli pracuje s láskou a radostí, protože jedině tak může lásku a radost dál předávat.

Pes, který má vykonávat canisterapeutické poslání, musí nejdříve složit zkoušky podle zvláštního zkušebního řádu. Zkušební řády jednotlivých společností, jež se zajímají o canisterapii, nejsou stejné, ale liší se jen velmi málo, jelikož mají společný cíl.

• postoj psa k cizím psům a lidem
• reakce na pach
• základní poslušnost psa
• vztah psovoda a psa
• vzrušivost psa
• zachování klidu
• setkání s rozhodčím
• reakce na nabídku pamlsku
• reakce na běžce a nečekaný hluk
• nesení psa
• hlouček lidí
• reakce na invalidní vozík

Foto z Canisterapeutických zkoušek